Převod úhlů: stupně, radiány, grady

Poslední aktualizace:

Vzorec
1 ° = 0,01745329 rad

Poměr délky oblouku k poloměru je 0,01745, takže úhel má 0,01745 rad.

Radián je úhel, jehož oblouk je přesně stejně dlouhý jako poloměr. Každý barevný díl oblouku má délku jednoho poloměru a celá kružnice jich pojme 2π ≈ 6,28; čísla kolem kružnice počítají celé poloměry.

Všechny výsledky

° 1
rad 0,0174533
grad 1,11111

Rychlá tabulka: Stupeň → Radián

Hodnota (°)Výsledek (rad)
10,017453 rad
50,087266 rad
100,174533 rad
150,261799 rad
300,523599 rad
450,785398 rad
601,0472 rad
901,5708 rad
1202,0944 rad
1803,1416 rad
2704,7124 rad
3606,2832 rad

O převodech úhlu

Měření úhlů je základem matematiky, techniky, navigace a fyziky. Nejpoužívanější jednotkou je stupeň (°); plný úhel má 360°. Radián (rad) je jednotka úhlu v soustavě SI, používaná v matematice a fyzice: jeden radián je asi 57,296° a plný úhel má 2π radiánů. Stupně převedete na radiány vynásobením π/180. Grad (gon) dělí plný úhel na 400 dílů, takže pravý úhel má přesně 100 gradů; používá se v geodézii a stavebnictví.

Běžné úhly

Úhly ze stavebnictví, dopravy a zeměpisu. Plný úhel má 360°, tedy 2π radiánu nebo 400 gradů.

Úhel°radgrad
Rampa pro vozíčkáře, maximum (1:12)4,760,083085,289
Sklon silnice 10 %5,710,099666,344
Sklon zemské osy23,440,409126,04
Obvyklý sklon střechy300,523633,33
Úhel rovnostranného trojúhelníku601,04766,67
Pravý úhel901,571100
Přímý úhel1803,142200
Plný úhel3606,283400

Historie radiánu

Stupně dělí kružnici na 360 dílů podle dohody. Radián žádnou dohodu nepotřebuje: měří úhel tím, kolik poloměrů se vejde na jeho oblouk.

  1. Roger Cotes zemřel v roce 1716; v roce 1722 vydal jeho bratranec Robert Smith jeho matematické dílo „Harmonia mensurarum“. Cotesovi se obvykle připisuje vynález obloukové míry, tedy úhlů měřených tím, kolik poloměrů se vejde podél oblouku, i když název přišel mnohem později.
  2. James Thomson použil slovo „radian“ ve zkouškových otázkách na Queen's College v Belfastu. Je to nejstarší tištěný doklad, který se obvykle uvádí. Matematik Thomas Muir hledal název pro tutéž jednotku a po poradě s Thomsonem převzal „radian“.
  3. Nová Mezinárodní soustava jednotek (SI) zařadila radián mezi doplňkové jednotky, spolu se steradiánem pro prostorové úhly.
  4. Generální konference pro míry a váhy zařadila radián a steradián mezi odvozené jednotky a samostatná třída doplňkových jednotek tím zanikla.

Zdroje: